Ruth Maier

Ruth Maierová pocházela z asimilované židovské rodiny a narodila se ve Vídni jako dítě Ludwiga Maiera a jeho ženy Irmy roz. Grossmannové. Její otec byl český Žid a pocházel ze Žarošic, kde měl rodinu a pravidelně ji navštěvovali.

Zatímco její mladší sestra mohla v prosinci roku 1938 odjet z Vídně takzvaným dětským transportem, Ruth byla pro tuto akci příliš stará a nemohla jet s ní. Její matka se jí snažila pomoci, a hledala možnost, jak by jí dostala ze země. Využila kontakty svého chotě a Ruth se podařilo dostat do Norska. Seznámila se zde s o rok mladší Gunvorou Hofmovou, jež se stala její důvěrnou přítelkyní.

Chtěla emigrovat do USA, což se jí nepodařilo, neboť nacistická vojska obsadila již i Norsko. Všichni Židé pak byli zapsáni do seznamů a připraveni ke krutému osudu. Ruth Maierová se přestěhovala do internátu, avšak roku 1942 začala deportace židovské menšiny z Norska Ruth byla 26. listopadu zatčena gestapem. Byla deportována do Osvětimi, kde byli Židé, až na pár výjimek ihned posláni do plynových komor. Tam také zahynula Ruth, ve svých 22 letech.

Deník si Ruth začala psát již jako dvanáctiletá školačka. Její důvěrná přítelkyně Gunvor Hofmo zápisky schraňovala padesát let. Dopisy, které Ruth Maierová odeslala z Norska, uchovala její sestra Judith v Anglii. Na základě osmi sešitů deníku a padesátky dopisů stvořil Jan Erik Vold strhující životní příběh, který je nejucelenějším literárním dokumentem, jaký v Norsku existuje o židovské osobě za druhé světové války. Deník Ruth Maierové vzbudil při vydání v roce 2007 značnou pozornost a práva k němu se prodala do jedenácti zemí. Česko je nyní dvanáctou zemí, kde překlad norského originálu vychází. Z norštiny přeložila Kateřina Krištůfková, kniha vyšla v lednu roku 2021 v nakladatelství Albatros.

Obec Žarošice se v roce 2012 zapojila do projektu Zmizelí sousedé, a to prostřednictvím Susann Kacerové, která spolu s několika dětmi ze základní školy Žarošice svými rešeršemi dosáhla toho, že výsledky jejich bádání mohly být prezentovány v Izraeli v památníku Yad
Vashem. A i když většina lidí, o kterých výstava pojednává, byla v průběhu války zavražděna, je výstava především o jejich životě. Dozvíte se, jak smýšleli, jak žili a jak moc toužili žít. Zůstalo po nich prázdno. A toto prázdno symbolicky zůstalo i v Žarošicích. Je to dům Šimona Maiera, který byl zbourán a nyní je tam pouze trávník. Upomínkou na bývalý obchod, který provozoval, jsou kamenné schody, které narušují rovinu zeleně. A také dlažba, která se nyní díky aktivitě správce muzea nachází v prostorech muzea.

Odkaz na stránky rodiny Maierovy:

http://www.maierfamily.eu/cz/