Obsah
Církevní a lidové slavnosti
Žarošice národopisně patří do bohatého Hanáckého Slovácka. Nevelká obec je jedním z nejstarších poutních míst na Moravě. Bohatý, ručně vyšívaný, žarošický kroj dává tušit rozmanitost a nádheru zdejší přírody, s ní spojenou lidovou tvořivost a vynalézavost i smysl a cit zdejších obyvatel pro čistotu a krásu. Je samozřejmostí, že se bez něj téměř žádná slavnost neobejde.
Čas plesů vystřídá rozpustilé masopustní veselí s průvodem maškar, či košt klobás. Velikonoce prožíváme tradičně. V máji chodí hasiči průvodem pozdravit svého patrona svatého Floriána ke kapličce za dědinu. Vinaři předvádějí výsledky své práce na koštu vín u cimbálu. V srpnu se slaví v krojích dožínky a s nimi radost a vděčnost za úrodu. Druhá sobota v září - zvaná Zlatá - je každoročně největší poutí ke Staré Matce Boží. Je velikým svátkem nejenom pro Žarošice, ale i pro celé Slovácko a Jižní Moravu. Je zde možno spatřit záplavu nádherných krojů z různých koutů naší vlasti. Po pouti se žarošská chasa chystá na říjnové Císařské krojované hody. Hody jsou opravdu hody. Trvají téměř 5 dnů. Staví se mája, burčák teče proudem, zpívá se, tancuje, všichni se veselí. Kolem svátku sv. Kateřiny následuje kácení máje spojené s Kateřinskou zábavou. Za dlouhých zimních večerů stařenky vyšívají žarošické kroje, které jsou symbolem našeho kraje. Kraje úrodného, bohatého, který vždy žádal nejenom pracovité ruce, ale i srdce lidu, který v něm s láskou žil a žije.
