Obsah

Legendy


V 16. století byla téměř celá Morava drancována nájezdy kočovných Turků. Ti se nevyhnuli ani Žarošicím, kam vtrhli v roce 1529. V okolí Žarošic vypálili mnoho kostelů. Ušetřen zůstal jen jeden: kostel Matky Boží mezi vinicemi. Z těchto dob je tradována legenda o tureckém pašovi. Opovážlivý turecký paša vjel na koni do poutního kostela a hlasitě se smál. Když viděl sochu Matky Boží, začal se jí neuctivě vysmívat a vyjadřoval se o ní hanlivě. V tom okamžiku spatřil, jak soše Bohorodičky stékají slzy z očí. Náhle se sám rozplakal a v té chvíli úplně oslepl. Opovážlivý Turek se samozřejmě velmi vyděsil a přítomného kněze prosil o odpuštění. Slíbil, že pokud se mu zrak navrátí, stane se věrným křesťanem. Nenechal nic náhodě a začal studovat bibli a křesťanské zákony. Po křtu se mu zrak skutečně navrátil. Legendární Turek, který takto prozřel ve své víře se do vlasti už nikdy nevrátil. Usadil se v Žarošicích jako poustevník a sloužil Panně Marii až do smrti. Na své přání byl v mariánské svatyni také pochován.

Událost s TurkemDalší z legend vypráví o období obléhání Brna Švédskými vojsky.


Žarošický kostel byl při obléhání Brna Švédy v roce 1645 zcela vypleněn a ušetřena nezůstala ani socha Panny Marie. Když chtěli Švédové svůj lup odvézt na vozech, nemohli se hnout z místa. Proto začali vyhazovat z vozu vše, o čem si mysleli, že nemá žádnou hodnotu. Takto vyhodili do houští Ždánického lesa i sochu Staré Matky Boží. Jakmile byla socha pryč z povozu, mohl se najednou pohnout a Švédi se zbytkem lupu odjeli. Časem šel lesem za svoji nevěstou zbožný mládenec Josef Němec z Archlebova. Najednou si všiml, jak z houští, v němž socha ležela, vycházela zář a on slyšel jasný hlas: „Josefe, vezmi mě s sebou“. Josef si donesl sochu do rodného domu v Archlebově a odešel. Ráno však byla socha pryč. Josef ji opět nalezl tam, kde byla minulého dne. Pochopil a odnesl milostnou sochu do poutního kostela mezi vinicemi, kam patřila.

Legendy